TJ Jíloviště 08.10.2013
První tým Jíloviště si v sobotu prohrát nezasloužil, ale v takto kvalitní soutěži pouze zahrát dobře na výhru kolikrát nestačí a zaváhání se obratem trestá. Fotbalový evergreen „proměňování šancí“ nás trápí od začátku sezóny, nejlepší střelec dosáhl zatím jen na 2 branky, a vyjma zápasu v Sedlčanech (1-4) je to v té nejdůležitější statistice bída. Kluci vědomi si pomyslného dluhu z posvícení, chtěli doma ukázat, čeho jsou schopni a herně se jim to povedlo. První půlhodina patřila zcela zelenobílým, devět velmi slibných příležitostí lze napočítat na straně domácích a ticho po pěšině. Hosté? První ohrožení znamenalo otevření skóre utkání. Více než slušně zahráli oba beci, po vzoru moderních krajních obránců aktivně útočili, jeden zahrál svůj nejlepší zápas v jílovišťském dresu za poslední léta (Papíš), druhý korunoval svůj výkon vyrovnávacím gólem, v 69. minutě si naskočil na Kóči roh a přeloboval brankáře. V sestavě jsme měli i jednoho novice, na postu defenzivního štítu se představil Tomáš Němec ze Štěchovic a v nelehké situaci si počínal obstojně. Roli myslitele nezůstal nic dlužen Kóča, dirigoval, vymýšlel, zakončoval. Z krajních záložníků tentokrát Fery představoval větší nebezpečí než jeho kolega na protější straně, i když to mohlo být jinak. Ve 48. minutě se Lehy ocitl na desítce v pokutovém území soupeře neatakován, jeho slabá střela bohužel trefila jen protihráče. To nejpodstatnější góly, měli za úkol letos nezvykle hned dva útočníci Majk s Láďou. Aktivitou hýřili, prali se o balóny a byli vidět. Chyběla však agresivita v zakončení s přesností. V minutě 15. po krásném uvolnění Kóči, Majk nedoskočil na centrovaný míč. O chvilku později Láďa u lajny vybojoval balón a postupoval na branku hostí, zvolená střela z úhlu nebyla dobrým řešením. Pět minut po přestávce Majk ideálně centrem našel ve vápně Láďu pálícího jen do obránce. Padesátáčtvrtá minuta a rohový kop, Majk hlavičkuje těsně nad. Padesátášestá, Štáfa sebevědomým sólem vyváží balon až k pokutovému území soupeře, nachází Ládika a vše končí slabou střelou vedle. Z produktivní letargie nás nevysvobodil ani střídající Balci, hned se zapojoval do kombinací, měl chuť, v 70. minutě byl v dobré pozici v šestnáctce Dobříše, jeho pověstná technická placíra bohužel postrádala přesnost a razanci. Nedáš dostaneš, pořekadlo věčné jak komunisti zaúřadovalo naplno deset minut před koncem, centrovaný míč se podařilo odvrátit pouze k soupeři, který zpoza vápna přízemní střelou prostřelil vše, co stálo v cestě. Když ani Tinis v závěru hlavou nemířil do černého, bylo zle, tedy výsledkově, náš fotbal bavil.
← Vrátit se k navigaci
