Byl to ten typ zápasu, na který si vždycky vzpomenete. Zápas, který neupadne v šeď a zapomnění. Pro nás bohužel s hořkým koncem, přijít během deseti minut o dvoubrankové vedení čtvrt hodiny před koncem s lídrem tabulky zabolí. Jaký to rozdíl oproti minulému utkání, které tomu právě odehranému nesahalo ani po kotníky. Všechny branky sice padly až ve druhém poločase, ale i ten první nabídl spoustu zajímavých příležitostí. Oba celky začaly velmi pozorně s cílem hrát kombinační otevřený fotbal. Ostré tempo s vysokým nasazením vyžadovalo maximální přesnost a rychlost v řešení situací, jinak souboj střídá souboj. Vyrovnané první dějství nabídlo mix toho všeho, a i když Ovčárští zaznamenali více potencionálních útočných hrozeb, za vyloženou nelze označit žádnou. Dvě nejnebezpečnější akce v úvodní pětačtyřicetiminutovce si tak připsali naši chlapci. Ve 24.minutě přichází dlouhý aut do vápna, slabě odhlavičkovaný balón míří ideálně na šestnáctce stojícího Lehyho, který pálí a trefuje tyč! Akci ještě může zakončit Majk, ale ze samého překvapení nedokáže usměrnit odražený míč. Tohle volalo po gólu. Po půl hodině hry přichází druhá „loženka“ z výše avizovaných, Radič krásně vysouvá po levé straně Vencu, který stihne odcentrovat na penaltě číhajícího Láďu, ten si zpracovává, střílí á… brankář dobře kryje. Střela bohužel postrádala potřebnou razanci, jinak pěkná nacvičená akce. O co jsme přišli v půli první, to přinesla ta druhá. Hned po přestávce Vahyho dlouhý výkop od brány propadá až do vápna hostí, kde ho z první trefuje Láďa a přesným lobem přehazuje brankáře, 1-0. Parádní úvod ale jakoby vystřídalo uspokojení, Sokol neustupoval z nastaveného trendu a větší aktivitou získával mírnou převahu.  I přesto jsme to byli opět my, kdo udeřil, v 67.minutě se lehce za půlkou k sólu odhodlal Kóča. Přes tři bránící hráče se prokličkoval až do vápna, zpětnou přihrávkou hledá Majka, ten ve skluzu netrefuje, celou akci ale ještě dohrává Réza a do prázdné nás posílá do dvoubrankového vedení. A co na to soupeř? Zahrál zkušeně, žádné zmatky nic takového. Do té doby vynikající obrana se bohužel nevyvarovala zbytečných chyb, což Sokol trestal. V 74.minutě přetažený centr z pravé strany skrze vápno Ovčáry vrací zpět do ohně na Hašlera, který přes hlavu snižuje na 2-1. O pět minut později, v pořadí šestý roh hostí po skrumáži doráží Muller 2-2, a do třetice, opět centr zprava a ledabyle bráněný Hašler rozhoduje o třech bodech pro své mužstvo, 2-3. Spravedlivější bod mohl ještě v závěru zachránit Kóča, střelou z vápna ale trefuje jen tyč.  

Nejlepší z našich:

Jiří Bezpalec – Nejlepší z obránců, skvěle četl hru, vyhrál spoustu osobních soubojů

Josef Rezek – vstřelil druhou branku, minimálně kazil, potvrdil roli útočníka č.1

Jan Kočí – připravil druhý gól, v závěru trefil tyč, bylo ho plné hřiště