Zápas s Jílovištěm byl pro nás odvetou za podzimní mač, který jsme nezvládli, tudíž bylo nasnadě, že se pokusíme soupeři vnutit svůj styl a oplatíme porážku, která nás v první polovině sezony mrzela. Ačkoliv to byl zápas dvou celků vyznávajících útočnou hru, vyšlo počasí, trávník byl skvěle připraven a rozhodovali tři svazem vyslaní sudí v čele s delegátem, nabídla obě mužstva dost nudnou podívanou, založenou především na precizní obraně, kdy si soupeři oboustranně hlídali největší opory svých soků, a tak za zmínku stojí především naše jasná gólová příležitost Jirky Kubáta v první půli a naprosto samostatně hlavičkující soupeřův hráč po zahrávání rohového kopu v půli druhé. Přesto zmíním jedno jméno, ačkoliv obvykle nechválím jen jednoho hráče, musím zmínit brankáře Mirka Kalivodu, který na jaře ještě neinkasoval a je významnou jistotou pro naši obranu, ale i pro hru celého mužstva, protože s takovým gólmanem za zády se hraje směrem dopředu jistě mnohem lépe, než když mančaft tuto jistotu necítí. Přejeme Mirkovi, aby tuto úžasnou sérii natáhl na co největší počet zápasů a hlavně, aby se fotbalem stále bavil a tím bavil i nás diváky a příznivce Dobrovíze.
Nejčtenější
