Interview Vojta Valtr.
Start do sezóny nebyl z pohledu Jíloviště ideální, pak ale přišly 4 vítězství v řadě a vše se zdálo růžové. Bohužel až do inkriminovaného zápasu s Libušínem, kde jsi utrpěl zranění. Jak vážná byla, jak to s tebou vypadá nyní a kdy se budeš moci vrátit na hřiště?
Při zápase s Libušínem jsem si nešťastně přisedl pravou nohu při souboji s hostujícím útočníkem. Noha se mi zkroutila do nepřirozeneho úhlu. Ten moment si už moc nepamatuju skrze velkou bolest, každopádně poraněn je křížový a oba postranní vazy v pravém koleni. Tuto sobotu mě čeká magnetická rezonance, podle které doktor pozná, jestli je vaz pouze poraněný nebo úplně utržený a dle toho bude probíhat další léčba. Ja samozřejmě doufám, že vazy budou pouze poraněný a operace nebude nutná. Ležel jsem doma 14 dní. Teď už nohu postupně rozhýbávám, chodím už i do práce. Snad to bude pokračovat v klidu a já se v pohodě vrátím na hřiště někdy začátkem příštího roku, kdy začne zimní příprava.
Jako náhradník byl narychlo udělán Pepa Souček, stihli jste už prohodit pár slov? Viděl si ho v akci?
Ano, na domácím zápase Áčka s týmem Tochovic. Samozřejmě jsem ho v kabině pozdravil a představil jsem se mu. Pro něj, z mého pohledu, určitě smolný zápas. Dostal 5 gólů, se kterými moc dělat nemohl, ale takovejch ještě v životě zažije asi spoustu...
Jíloviště obecně nebylo v létě příliš aktivní na přestupovém trhu. Nebyla to chyba?
Přestupová aktivita v létě byla nulová, to je pravda, ale netroufám si hodnotit práci vedení klubu. To není moje starost. I když nějaké posily bysme potřebovali, to asi musí vidět každý. Už minulou sezónu na jaře se stalo, že jsme se sotva sešli v 11 lidech. K tomu nezapomenutelná výhra v 10 lidech s prezidentem v základu v Klecanech :-). Jako celek prostě stárneme, spousta kluků má rodinu, nebo časově náročnou práci, to se projevuje hlavně ve slabé účasti na tréninku. Z toho pak plynou někdy špatné výkony na hřišti a zbytečné ztráty bodů. Každopádně říkat, jestli to byla chyba nechat to v létě být tak, jak to je, to není na mmně, ale na vedení...
V roli brankáře A-týmu je toto tvoje 3 sezóna. V 2017/18 jsme skončili 3. a ty sis do svých statistik připsal 10 vychytaných nul. Vloni jsme byli 5. a shutoutů ubylo na 5. Jak to vidíš letos? Nějaké cíle? A neustupujeme trochu ze slávy?
Tak upřímně přiznám, že shutouty fakt nepočítám. I když je pravdou, že když se povede, většinou je z toho výhra. Ta je pro mě nejdůležitější. Tato otázka velice úzce souvisí s tou předchozí. Za poslední dva roky odešla spousta hráčů, teď naposled Mlejňas, který byl pro mě osobně asi nejlepší hráč celé obrany. Vstup do letošní sezóny se nám hrubě nepovedl. Můj osobní názor je ten, že je to jedno s druhým, není nás moc, dost lidí hrálo nebo hraje se zraněním a s velkým sebezapřením. Vypadne jeden hráč ze sestavy a je to problém. Určitě se na tohle ale nechci vymlouvat. Na hřišti bysme se s tim meli umět poprat a bojovat o výhru každý zápas v jakékoliv sestavě. Někdy se holt nedaří vše tak, jak bychom si všichni přáli. Myslím si, že všichni chceme vyhrávat, mít co nejvíce bodů, abychom nedělali Jilovišti ostudu. Hlavně bysme z toho meli mit i radost, to je taky celkem důležitá věc...
Bude Jíloviště tvojí poslední štací nebo by sis rád zachytal ještě někde jinde?
Určitě poslední, žádný laso už odnikud nečekám:) a jsem za to rád. Z mé strany je s Jílovištěm maximální spokojenost, rozhodně se nikam nechystám.
Liší se dle tebe Jíloviště něčím od ostatních klubů?
No, já vlastně před Jílovištěm strávil celý život v jednom klubu, takže zase tak moc srovnávat nemůžu, ale bezpochyby jsou tady vynikající podmínky ve všech směrech a perfektní vztahy mezi vedením, prezidentem a kabinou. To si myslím, že není úplně běžná věc. Tady na Jílku je to perfektní, mnozí by nám mohli závidět.
V závěru nám ještě trochu přibliž současnou kabinu a ke každému níže uvedenému spojení nám přiřaď jednoho z tvých spoluhráčů :-)
- Největší hecíř:
Těžko říct, možná jsem to já. I když možná na zápase moc křičím a kvůli mému vysoko položenému hlasu, to pro někoho asi není úplně příjemný na poslech. Ale já už jinej nebudu. Každej zápas prožívám. Snažím se kluky před sebou dirigovat a hlavně hecovat a podporovat.
- Kdo má v kabině největší slovo:
Největší slovo bych řekl, že mají v kabině, vzhledem ke svému věku a zkušenostem, Tinis, Pechy a Majk (ale ten to vždycky zakončí větou: KLUCI, MNĚ UŽ JE 50, NA MNĚ UŽ TO NENÍ :-)
- Největší hračička:
Každopádně Šornič.
- Největší vtipálek:
Určitě Michal Jiráň, ale co se týče vtípků při nějakým tom alkoholickým posezení, tak jasně vede Réza Junior.
- Nejrozumnější:
To je trošku težší :-), ale asi by to u mě vyhrál Kamil.
- Největší „módeman“:
Jednoznačně Helmut. Ten má vždycky po ruce plnou tašku s voňavkama a v poslední době jde v oblekaní ve šlépějích muže roku 2017 :-).
- Nejpřátelštější:
Zase Michal Jiráň, ten se seznamí fakt kdykoliv, s kýmkoliv, jakkoliv.
- Největší bojovník:
Stopro volím Ferdu Janouška. to je člověk, kterýho jsem ještě neviděl vypustit žádný souboj nebo sprint za
jakéhokoliv stavu.
- Nejinteligentnější:
Asi bych označil Kamila, i když ten má taky občas "SVÉ DNY" :-).
- Nejhezčí:
To snad radši nebudu odpovídat, to by se dotyčnej člověk cejtil moc nahoře a mohlo by to ohrozit jeho výkony na hřišti. Tuto jedinou otázku nechám bez komentáře, nechť rozhodnou fanoušci :-).