TJJ - FK Brandýs nad Labem 0:2 (0:1)

Branky: 22´ Kovařík, 60´ Braborec

Karty: 62´ Homola ŽK, 81´ Kopřiva ŽK

Diváci: 150

Sestava: Varecha - Wágner (74´ Kopřiva), Siegl jr., Pecháček, Mlejnek - Kondráš, Kočí, Šorna, Janoušek F. (66´ Moc) - Šulc, Janoušek V. (46´ Homola)

Přes reference jaké se na „Brandejs“ pějí, se mnozí těšili na další fotbalové hody v krátké době, ale hosté se nakonec vytasili s docela jinými zbraněmi. Těmi nejúčinnějšími. Rakovnický trenér Libor Šíma minulý týden komentoval výkon svého mužstva: „soupeř nás předčil v důrazu, osobních soubojích a větší touze vyhrát“, pod první dvě konstatování se podepisujeme.

Zatímco minule jsme byli v pozici toho bez míče, tentokrát jsme si jej „užívali“ více my.  Kromě absentujícího Kejmy, kterého nahradil Pechy, se na vlas stejná sestava pustila do zápasu nebojácně. Hned v 8. minutě Wagi na půlící čáře vykouzlil slalom přes tři, zakončený přesnou kolmicí na Vénu, jenž v tutové pozici „béčkem“ vůbec netrefuje a Janáček v bráně hostů pohodlně sbírá. No a dál? No, dál nic. Sice jsme se snažili vymýšlet, ale akce ze začátku utkání byla tím nejvážnějším ohrožením z naší strany za 90 minut. Jaký to markantní rozdíl v organizaci hry mezi námi a soupeřem. Proti disciplinovanému a pracovitému protivníkovi se skulinky hledaly strašně těžce a i když jsme na balónu výrazně nepanikařili, jak si přál Kóča, vedení útoků bylo pomalé s nízkou zarputilostí a přesností, což ústilo v řadu podprůměrných výkonů řady jedinců v zelenobílém dresu. A hosté pozorně číhali. V 16. minutě Kubeš ulicí středem mezi obránce oslovuje Reka, jehož pokus Vary ještě eliminuje. O 5 minut později se již „Brandejs“ prosazuje. Útokem po levé straně se k zakončení dostává Kovařík a na 2x posílá svůj tým do vedení, 0-1. Po zbytek prvního dějství, se ke smůle fans, již nic zvláštního nestalo a lavička domácích byla uvedena v pohotovost.

Na plac se hned po přestávce dostal čerstvý přírůstek do rodiny Honza Homola, po hodině hry „nezmar“ Jony a 15 minut před koncem i druhý novic biancoverde Petr Kopřiva. Papírově všechno střídání do kvality, leč strávený čas s mužstvem u všech tří postrádá potřebnou délku a ani oni, tak s děním na place nedokázali pohnout v náš prospěch. Když se po hodině hry „knižní hrdina“ Rek proháčkoval v našem vápně přes dva až ke střele, kterou Vary vyráží jen na Braborce, jenž doklepává do prázdné, bylo zle, 0-2. Chlapci se snažili s vývojem něco udělat, ale natolik „zmáknutá“ defenziva brandýských nám dovolila jen střelecké pokusy ze střední vzdálenosti Jonyho a Kóči a to nestačilo.

                V koutečku duše se doufalo, že se mančaft z posledního klání nakopl a pofrčí to, ale ono to na lusknutí prstem nefunguje. Tým dobře trénuje, skvěle posílil, ale sehrání se a nalezení ideální tváře ještě nějaký čas pochopitelně zabere. Navíc, první dvě kola přijela opravdu kvalita. Takže patiance my fellow „Jílovišťáci“, patience.

Nejlepší z našich, vyberte v anketě:

Tomáš Šorna – při ne úplně standardním výkonu Kóči vycítil, že tým potřebuje jeho schopnosti o to víc. Chodil si pro balóny až ke stoperům, hýřil aktivitou a nejméně kazil.

Pavel Kondráš – upovídaný štírek nemá ve slovníku „ledabylý výkon“ a když to nešlo úplně podle představ, na hřišti nechal všechno. Jeho levá strana byla nebezpečnější než Feryho pravá.