Nymburk
Deváté místo okupují po polovině sezony fotbalisté Polabanu Nymburk v krajském přeboru. Podle univerzála Františka Farkaše je to odpovídající postavení.
Po polovině sezony jste v klidném středu tabulky. Odpovídá to vašim výkonům?
Řekl bych, že určitě. Naše postavení v tabulce je asi spravedlivé. Některé zápasy se nám povedly, některé jsme zase odehráli špatně. Hlavně závěr sezony byl špatný, začátek nám vyšel. Potom jsme měli velkou marodku a nakonec jsme měli málo lidí.
Jak tedy podzimní část sezony hodnotíte?
Před sezonou bychom naše postavení asi brali, protože máme hodně mladý kádr. Od spodku tabulky jsme odskočili a to je dobré. Škoda těch zmiňovaných posledních čtyř zápasů, které jsme nezvládli. Jinak mohlo být naše postavení ještě lepší. Někteří kluci přestali chodit, pak přišla zranění a pokaždé jsme hráli v jiném složení. Takže panuje celkem spokojenost.
Vaše hřiště na Vesláku bylo v minulé sezoně nedobytnou tvrzí. Nyní jste z osmi domácích střetnutí dvakrát prohráli a dvakrát remizovali. Čím si to vysvětlujete?
Určitě to bylo užším kádrem. Bylo nás méně a sestava nebyla stabilní. Byla to taková souhra náhod. Také to bylo tím, že jsme doma měli silnější soupeře, ale hlavně to bylo tím úzkým kádrem. Někdy jsme měli problém dát mužstvo dohromady. Na druhou stranu jsme zase přivezli nějaké body zvenku. To loni nebylo.
V sedmi zápasech na soupeřových hřištích jste získali sedm bodů. Není to málo?
Je to málo. Venku jsme hráli u hratelných soupeřů, daly se získat další body. Ale furt se měnila sestava. Naše výkony na hřištích soupeřů nebyly dobré, je to pořád hodně kolísavé. Kádr má ale perspektivu. Může to být časem dobré.
Sehráli jste dvě derby. Se Semicemi jste vyhráli, s týmem Čelákovic naopak padli. Jaké to byly zápasy?
V Semicích to byl těžký zápas, ale zvládli jsme ho. Bylo to lepší než v Čelákovicích. Měli jsme hodně šancí, byli jsme lepším týmem, ale nakonec to bylo napínavé až do konce. Podle výsledku to vypadá, že to bylo hodně vyrovnané, ale hlavně v prvním poločase jsme byli jasně lepší. V Čelákovicích to bylo nepovedené utkání, byli jsme odevzdaní, hráli jsme bez bojovnosti, Union byl lepší.
Máte v kádru hodně mladých hráčů. Potom jste tam vy spolu s Horňákem a Straceným. Nechybí mužstvu hráči střední generace?
Chybí. Často jsme o tom mluvili. Odešli takoví hráči jako Mareš, Bobek, nebo Ott, ti měli diktovat hru a udávat tempo naší hry. Chybí nám do každé řady takový hráč. Kdybychom měli třeba dva takové hráče, mohli jsme mít třeba o sedm bodů víc. To asi také hrálo na podzim roli.
Kde tým nejvíce tlačí bota?
V obranné fázi, v bránění celého mužstva. Prostě ve hře dozadu. Dopředu se chce všem, ale dozadu moc ne. Potřebovali bychom do zálohy dva zkušené hráče, kteří by to řídili.
V posledních čtyřech zápasech jste ani jednou nevyhráli. Čím to bylo, že vám závěr sezony nevyšel podle představ?
Měli jsme velkou marodku. V posledních zápasech museli hrát dorostenci. A také jsme měli silné soupeře, jako jsou Libiš nebo Ovčáry. Protože jsme měli dost zraněných, mladí museli točit posty a to je hlavní důvod. Už to bylo takové uspávací.
Dozná kádr Polabanu přes zimu velkých změn?
Zatím asi ne. Kádr zůstane asi stejný. Je potřeba doléčit zranění, pak bychom měli kádr sedmnácti nebo osmnácti lidí. Takže se musíme dát hlavně do kupy. A ti hráči, kteří z různých důvodů skončili, by zase měli začít.
V jarních odvetách v podstatě o nic hrát nebudete. Nebude složité motivovat mladé hráče k jednotlivým zápasům?
Myslím, že ne. Kluci chtějí hrát, baví je to a jako tým se chceme dostat v tabulce výš. Odskočily jen Ovčáry a Benátky, jinak je to dost vyrovnané. Chceme se dotáhnout na vrchní příčky, o motivaci strach nemám.
Čelákovice
Žádná sláva. Fotbalisté Unionu Čelákovice po sestupu z divize v krajském přeboru tápou. V tabulce jim patří až dvanáctá příčka v šestnáctičlenném pelotonu. Union sráží hlavně individuální chyby. Nedávno skončenou podzimní sezonu jsme hodnotili se sekretářem klubu Milanem Šiklem.
Po pádu z divize se čekalo, že budete atakovat nejvyšší příčky přeboru. Vy jste ale v dolních patrech. Čím to je?
Já jsem nepředpokládal, že budeme atakovat nejvyšší patra přeboru, ale čekal jsem umístění kolem středu tabulky. Nakonec po podzimu máme záchranářské starosti, protože jsme získali jen dvanáct bodů. Nepochopitelně jsme ztratili nejvíce bodů na domácí půdě, kde jsme dostávali góly po individuálních chybách. Prostě se s námi táhlo to, co nás potopilo i v divizi. Vždyť jsme doma obdrželi dvaadvacet branek, což je nejvíc v přeboru.
Jak tedy podzimní část sezony hodnotíte?
Z pohledu našeho vystoupení nemohu být zcela spokojen. Kádr doznal před sezonou několik změn, které vyšly lépe v ofenzivní činnosti příchodem Kubeše, Reicherta i zařazením dorostenců Pánka a Koloveckého. Horší to již bylo s defenzivou, kde jsme nedokázali nahradit odchody Homoly, Veselého či Olmra kteří by úroveň přeboru zvládli. Zde byl ten hlavní rozdíl mezi Unionem a dalšími celky. V Ovčárech hraje v obraně například Ondrák, v Benátkách Jakubec, v Dobříši Nikl a další zkušení hráči, kteří dokáží dirigovat mužstvo. U nás takový hráč chybí a to i vzhledem k naší neutěšené ekonomické situaci. Jinak si myslím, že v čele tabulky jsou skutečně nejlepší celky.
Přitom začátek nebyl tak špatný. Remizovali jste dvakrát venku, jednou prohráli doma, ale pak jste zvítězili nad rezervou Čáslavi…
Ten nástup byl nadějný, i když varování přinesl domácí zápas s Novým Strašecím 2:5. Odpovědí byla výhra nad Čáslaví, ale poté následovala zbytečná porážka v Příbrami. Proti Libiši nemohl nastoupit Kubeš a navíc jsme zahodili řadu šancí, a v Ovčárech jsme propadli po vyloučení dvou našich hráčů. To jsme měli v polovině soutěže pět bodů a postavení v tabulce nic moc. Vylepšení přinesla výhra v Semicích, ale poté následovala další černá série.
Po vítězném derby v Semicích přišla série šesti střetnutí bez výhry. To je dlouhá doba. Proč jste přestali vyhrávat?
Po Semicích jsme měli sérii neúspěchů počínaje zápasem s Vraným, kde zápas ovlivnil fakt neuznané naší vyrovnávací branky po chybě rozhodčích. To po zápase připustili. Blízko k výhře jsme měli v Klecanech, byl z toho jen bod a debakl od Sedlčan byl katastrofou. V těchto zápasech nemohli hrát zranění Urban, poté Reichert, Galovič a později i Kubeš. Tady se ukázalo, že máme úzký kádr co se týká kvality. Obdržené branky padají většinou na vrub hrubých chyb v obraně což byl hlavně zápas se Sedlčany.
Doma jste ze sedmi utkání vyhráli pouze dvakrát. Jak je to možné?
To kdybych věděl. Soupeři na našem hřišti většinou nastupovali s taktikou zajištěné obrany a nákopů za naši obranou linii a to nám nevyhovuje. Potom rychlí hráči jako Ducár nebo zkušený Galbavý to dokážou využít a naše obrana nedokázala vždy včas zasáhnout. Naopak v zápasech kde soupeř produkoval kombinační hru jako třeba Nymburk, se nám dařilo.
Jste čtvrtým nejlepším celkem co se týče vstřelených branek. To je na dvanáctý tým tabulky solidní bilance…
Tak jak jsem již uvedl, naše ofenziva měla svoji kvalitu a tak jsme vstřelili hodně branek a to ještě řada vyložených šancí zůstala nevyužita. Dařilo se nám i venku, kde jsme také na pátém místě v počtu vstřelených branek. Pouze ve čtyřech zápasech jsme neskórovali z toho dvakrát doma. I tak to nestačilo na lepší, než dvanácté místo.
Zato v počtu inkasovaných gólů jste jasně poslední. Je defenziva vaší nejslabší stránkou?
Již jsem uvedl v předcházejících odpovědích. Ano, defenziva byla naším největším problémem.
Nejlepšími střelci vašeho týmu jsou zkušení matadoři Dalekorej a Galovič. Na ty sázíte nejvíce?
Nejlepší střelec Dalekorej má deset zásahů a Galovič sedm. Pro oba hráče hovoří zkušenost za podpory dalších hráčů, když nejúspěšnějším nahrávačem byl Kubeš. Dalekorej vstřelil čtyři branky uvnitř vápna a čtyři i střelou za vápnem, naopak Galovič skóroval třikrát ze samostatné akce a třikrát dorážkou ve vápně. Tedy jistě patřili oba mezi opory a je otázkou, jak na jaře. O Dalekoreje je pochopitelně zájem a Galovič se potýkal se svalovými problémy a tak nyní nelze říci, zda budou oporou i na jaře.
Před sezonou se vám vrátili hráči, kteří u vás už dříve hráli. Například Kubeš nebo Reichert. Myslíte si, že je kádr dostatečně silný na tuto soutěž?
K této otázce nelze říci víc, než již bylo řečeno. Kádr má svojí kvalitu, která by měla odpovídat úrovni přeboru, ale některé nedostatky se projevily víc, než se čekalo. Na druhou stranu má svůj vliv i skutečnost, že naše ekonomická stránka nedosahuje úrovně přeboru, ale to je jiná kapitola.
Na jaře vás čeká boj o záchranu. Jak těžké bude krajský přebor udržet?
Musíme se modlit, aby se udržela Litol i Český Brod v divizi a pak bychom nemuseli být mi ti postižení. V každém případě nás nečeká lehké jaro kde budeme muset přidat alespoň dvaadvacet bodů pro klid, což prezentuje například sedm výher! A to máme první tři celky doma. K tomu, abychom vylepšili naši bídnou bilanci, potřebujeme hlavně zkvalitnit obranu a minimálně udržet současnou ofenzivu. Zimní přestávka určitě nebude klidnou selankou.
Budete se snažit kádr posílit, nebo bude sestava stejná jako na podzim?
Určitě k nějakým změnám dojde ať již směrem do mužstva či opačně, a teď je předčasné o tom mluvit. Z hráčů, kteří jsou na hostování, by se mohl vrátit Poběrežský ze Slavie a Havlát z Klecan. Blíže této otázce jistě bude koncem ledna.
Dobříš
Hodně spokojení mohou být s podzimní částí fotbalové sezony v Dobříši. Po postupu do krajského přeboru patří MFK mezi nejlepší a do odvet vyrazí ze třetího místa. O hodnocení vydařeného podzimu jsme požádali trenéra Martina Šraina.
Jste spokojený s počtem získaných bodů?
Ano.
Byla předváděná hra taková, jakou jste si představoval?
V hodnocení celé sezony spíše ano.
Který zápas se vám povedl nejvíce?
S ohledem na to kdy, kde a za jaké situace se hrál, tak jednoznačně druhé kolo v Sedlčanech.
Od kterého utkání jste naopak očekával více?
Od zápasu s Berounem, který se hrál v letním počasí na umělé trávě. To byla hrůza pro všechny.
Jak fungovala spolupráce s B-týmem a starším dorostem?
Toto na Dobříši funguje už dlouhodobě a ani letos s tím nebyl sebemenší problém. Využil jsem pět hráčů B-mužstva a dva dorostence.
Už máte v hlavě, na jakém postu byste chtěl přes zimu posílit, případně vyhlédnuté konkrétní hráče?
Chceme nadále pracovat s našimi odchovanci, takže případné posily budou pouze z našich hráčů, hostujících v jiných týmech.
Na kdy máte naplánovaný začátek zimní přípravy?
Začneme 14. ledna.
Rakovník
Závratně šťastný podzim zažili fotbalisté Nového Strašecí, do kterého se znovu po deseti letech vrátil kouč Radim Suchánek. I on dal týmu po pádu z divize nový směr. Ne nadarmo ho výbor spolu s bývalým trenérem Miloslavem Mrázkem oslovil a požádal o pomoc. I když z kádru odešlo sedm hráčů a mnoho posil nepřišlo, po nevydařených šesti kolech se hráči zvedli a začali šlapat jako dobře namazaný stroj. Vy si můžete přečíst, jaký je recept na dobře upečené štěstí i pěkné výsledky.
S jakým cílem jste přijal nabídku trénovat Nové Strašecí?
Neřekl bych, že to byl cíl, situace v klubu vykrystalizovala, nevypadalo to dobře… Známí se na mě obrátili, včetně „Pindy" Mrázka. Už tenkrát jsme spolu spolupracovali, když Nové Strašecí vykopalo oblastní přebor v sezóně 2002/2003. Milda už byl vyšťavený, sám mi řekl, že už nemá týmu co dát. Oslovilo mě samozřejmě i vedení, s nímž byly vzájemné vztahy už nastavené. Situace opravdu říkala, že bych měl pomoci. Dokonce tamní uvažovali o přihlášení mužstva do I. B třídy, s čímž jsem zásadně nesouhlasil a v takovém případě jsem řekl na rovinu, že do toho nepůjdu. Oddíl zůstal v KP a já se tedy do Nového Strašecí vrátil po X letech znovu. Kolo se točí…
Máte za sebou první půlrok, jak se vám líbil?
Byl zajímavý, líbil se mi moc, ale až později, začátek nebyl nejlepší. Sedm hráčů odešlo, což muselo být někde cítit. Měl jsem obavu, zda budeme konkurenceschopní, jestli dáme dohromady mužstvo s kvalitním počtem hráčů. Nakonec je náš kádr úzký, kdyby se nám nevyhnula zranění a tresty v podobě karet, tak by to bylo komplikované. Projeli jsme podzim bez zásadních problémů, v tom jsme měli štěstí.
Zprvu byly výsledky špatné, čemu to přisuzujete? A kde naopak nastal zlom a začalo se dařit?
Prvních šest kol bylo složitých, získali jsme jen 6 bodů, to byl signál, že něco není v pořádku. V poháru s Benátkami jsme dostali dardu a poté se udály zásadní změny v sestavě. Utkání s Berounem a Dobříší, zejména pak s druhým jmenovaným celkem, už byla někde jinde. Dobříš jsme porazili 4:1 a to je celek, který patří k aspirantům na postup, troufám si říct, že to byl náš nejlepší výkon podzimu… Od té doby jsme drželi šňůru, až do posledního zápasu v Libiši. Od toho sedmého kola si vše sedlo, vychytali jsme mouchy, kdybych měl široký kádr, mohl by někdo sedět na střídačce, ale my to řešili posunem v sestavě, protože jsme neměli moc na výběr. Např. Kapek se chytil a až do konce soutěže si místo držel. Bláha se posunul na kraj, Havel na stopera a těch změn bylo víc.
Které utkání bylo nejtěžší?
Nejtěžším soupeřem mohou být Ovčáry a Benátky, ale kdybychom s nimi hráli později než zkraje soutěže, asi by to bylo jiné. Těžkým soupeřem pro mě byla určitě i Dobříš, se kterou jsme naopak sehráli výborný zápas a bylo to pro nás dobré i po psychické stránce.
Při pohledu do tabulky jste inkasovali moc gólů, byly v obraně nějaké slabiny?
Obrana je celé mužstvo, to platí i o útoku. Byl bych radši, kdybychom dokázali hrát vzadu kvalitněji, ale celé mužstvo aby pracovalo tak, že nedostaneme laciné góly. Třináct branek jsme dostali ve dvou zápasech, kdybychom je odečetli, tak jsme na jiném čísle. Řekl bych, že hrajeme celkem ofenzivní fotbal, i když po tom šestém kole hrajeme více zezadu, rozhodně i branky dáváme a nebylo jich málo.
Dokázal byste si představit sestavu bez Jána Ducára? Jak moc vám pomohl jako hráč, ale i jako asistent?
Na dokopné jsme toto probrali velmi pozitivně. Jeho postavení v mužstvu je důležité, měl obrovskou chuť se vrátit do fotbalu a hrát, dal jsem mu prostor jak na pozici asistenta, tak ve hře. To, co jsme si spolu zadali, to vždy splnil… Kdyby byl býval nebyl, byl by to jeden z velkých problémů, to přiznávám. Ale pomohli nám i další hráči, třeba návrat Kaválka, Kapka, Hanzla, ale i to, že zůstal Kut, který chtěl už skončit. Navíc máme v týmu talentované dorostence.
Ano, dorostenci jsou v I. A třídě na čele, jak moc jste je využíval a jaké s nimi máte plány do budoucna?
Brát hráče z dorostu napořád nejde, trenéři mládeže mají svoji koncepci, ale pokud bude prostor, tak je chceme i nadále využívat, přípravu s námi udělají. Jedná se o Bidrmana, Janouška, Palubu a otázka visí nad Jurgovskim, který si bude muset uvědomit, co chce fotbalu obětovat. Někteří s námi chodí stabilně i na zápasy, pokud se nekryjí, odehráli už i nějaké minuty, Janoušek dokonce dost.
Jste o čtyři body před okresním rivalem z Tatranu, jak se vám derby líbilo?
Derby se mi líbilo, mělo svou kvalitu i náboj, kdybychom stav 2:0 pro nás udrželi do konce, byl bych spokojenější, ale i tak dobrý výsledek. Trochu mě mrzí, že oba góly jsme dostali po standardní situaci.
Jak dlouho budete v zimě odpočívat?
Moc dlouho ne (smích), 1.1. začínáme.
Máte nějaké úmysly změnit kádr pro jaro?
Prioritou bude kádr zachovat, čím dál víc tlačit mládežníky mezi nás, aby se kádr měl o co opřít a bylo nás víc. Pokud by se mužstvo mohlo posílit, uvítáme to, ale to je otázka možností. Každopádně chceme být v této podobě pohromadě, je to náš takový malý zázrak, co jsme dokázali. Kabina funguje a to je základ úspěchu, v našem případě až nadstandardně, řekl bych…
S jakým umístěním budete po konci sezóny spokojen?
S co nejlepším…
Kdo vám v týmu pomohl po té realizační či finanční stránce, nebo komu byste chtěl poděkovat?
Práce lidí ve výboru je samozřejmě cítit, vážím si práce Martina Hrbka, Vladimíra Kozla, Mudr. Václava Češky, Hanky Kaválkové, denně je s námi i Jiří Bareš, kromě své práce dělá s manželkou dalších X věcí, zajišťují občerstvení, to je velký plus, máme děvčata, co dělají pro hráče jídlo, konkrétně pochválím Evu Musilovou. Ale jezdí se na nás dívat třeba i senátor Marcel Chládek, což hráči vnímají pozitivně. Podpora od města nějaká je, ale čekal bych větší zájem. Fotbalových oddílů bude vždy víc než oddílů v jiných sportech, proto se nemůže srovnávat výše soutěže. Strašecký fotbal se vloni pohyboval okolo stopadesátého místa v celé republice z 5.000 mančaftů, to už je slušné, asi lepší, než umístění hokejbalistů v nesrovnatelné konkurenci, to dávám příklad.